אלדד בן מחלי הדני

Eldád ben Machli ha-Dani, tj. z kmene Dan, se narodil ve Svaté zemi.
Eldád ben Machli ha-Dani, původem karaim, byl známý svou fascinací učením Samaritánů.
Původ z kmene Dan byl výplodem jeho fantazie.

Eldád ben Machli ha-Dani tvrdil, že v Etiopii a jižní Arábii stále žijí, spolu se třemi izraelskými kmeny Ašer, Gád a Neftalí, i příslušnici izraelského kmene Dan.

Tyto kmeny se podle něj sjednotily, a vytvořili mocný stát, objetí, jehož hranic zabere nejméně sedm měsíců.
Eldád ben Machli ha-Dani dále tvrdil, že kmen Dan přesídlil do Etiopie ještě před rozdělením království Izraele na dvě království, aby se tak vyhnul bratrovražedné válce mezi jižním Judským a severním Izraelským královstvím.
Kmen Dan následovaly další tři kmeny poté co Šalmaneser napadl a dobyl Samaří.

Ke svým báchorkám přidal i pověst o bájné řece Sambation.
Eldád ben Machli ha-Dani tvrdil, že když Chaldejci chtěli násilím zabránit Levitům zpívat písně oslavující Sijon, vynesl ohrožené Levity oblak do nebes a přenesl je do země Chavíla (viz. 1M 2:11 - poznámka překladatele).
Aby Bůh tyto Své vyvolené ochránil před nepřáteli, stvořil podle Eldáda ben Machli ha-Dani, kolem území kam je přenesl, řeku, kterou neprotéká voda, ale kameny a písek; kameny a písek protékají korytem řeky neuvěřitelnou rychlostí a vydávají ohlušující hluk.
Tato řeka se jmenuje Sambation a teče vždy šest dní, sedmého dne, tedy během Šabatu, přestane téct, a zahalí se do neproniknutelné mlhy.
A tak nikdo nemůže přes řeku Sambation přejít.
Se svými izraelitskými sousedy Bnej Moze ¹ komunikují pouze přes řeku Sambation, protože nikdo z nich nemůže přejít na druhý břeh.
Na území které obtéká řeka Sambation nežijí žádná divoká ani nečistá zvířata; žijí zde tedy pouze zvířata rituálně čistá.

¹ Z největší pravděpodobností měl na mysli sektu Al-Muškanija

Eldád ben Machli ha-Dani také tvrdil, že čtyři izraelské kmeny žily pasteveckým způsobem života, uměly ale zacházet i se zbraněmi a byly schopny odrážet útoky nepřátel.
Těmto kmenům vládl král, v době Eldáda ben Machli ha-Dani to byl král Isiel; kmeny měly společného soudce, který užíval titul Avdin.

Tyto čtyři kmeny podle Eldáda ben Machli ha-Dani praktikovaly čtyři druhy v Tóře zmíněných trestů smrti.
Nejstatečnější a nejzdatnější příslušníci těchto kmenů střežili hranice; nezpůsobilí k vojenské službě studovali Zákon Boží.
Příslušníci čtyř kmenů podle Eldáda ben Machli ha-Dani hovořili čistou hebrejštinou, znali pouze Tóru, Proroky a Spisy, a nevěděli o existenci Talmudu a Mišny.
Podle Eldáda ben Machli ha-Dani ale jakási obdoba Talmudu existoval i u nich; text byl ale sepsán pouze čistou hebrejštinou, neobsahoval diskuze a vzájemně si odporující tvrzení, a každý paragraf se odvolával na Mojžíše a obsahoval formulaci: tak pravil Jozue, který to vyslechl z úst Mojžíše a ten z úst Boha.
Jednalo se o vesměs chytře vymyšlenou báchorku, s jejíž pomocí chtěl  Eldád ben Machli ha-Dani podrývat autoritu rabíny vymyšleného a sepsaného Talmudu.

Příslušníci kmene Dan, kteří se podle Eldáda ben Machli ha-Dani po smrti krále Šalamouna vystěhovali do Etiopie a jižní Arábie, neznali babylonský Talmud.
Tvrdil, že Talmud a v něm obsažené učení rabínů nepochází z dávných dob.
Eldád ben Machli ha-Dani tímto tvrzením nepřímo hájil naší víru.

Eldád ben Machli ha-Dani popsal svá putování; popsal své zajetí, snězení spoluzajatců kanibaly, dále pak svůj útěk, který ho zachránil před snědením, příchod do Egypta, kde v Nilu zachytil kmen velmi vzácného dřeva, jehož prodejem zbohatl.

Příslušníci kmene Dan, kteří se podle Eldáda ben Machli ha-Dani po smrti krále Šalamouna vystěhovali do Etiopie a jižní Arábie, neznali babylonský Talmud.
Tvrdil, že Talmud a v něm obsažené učení rabínů nepochází z dávných dob.
Eldád ben Machli ha-Dani tímto tvrzením nepřímo hájil naší víru.

Eldád ben Machli ha-Dani popsal svá putování; popsal své zajetí, snězení spoluzajatců kanibaly, dále pak svůj útěk, který ho zachránil před snědením, příchod do Egypta, kde v Nilu zachytil kmen velmi vzácného dřeva, jehož prodejem zbohatl.

Eldád ben Machli ha-Dani tvrdil, že na druhé straně Kavkazu žijí kmeny Rúben a Zabulon, které čile obchodují s Arménií.
Dále pak tvrdil, že kmen Efrajim a část polo-kmen Menaše žijí v Arábii v okolí Mekky a Mediny.
Nakonec ještě tvrdil, že kmen Šimeon a část polo-kmene Menaše žijí v zemi Chozar.

Eldád ben Machli ha-Dani všechny své smyšlenky sepsal a jejich zkrácené verze byly v roce 1584 přeloženy do latiny.
Všechny jeho smyšlené příběhy byly dlouho považovány za pravdivé, věřili jim dokonce i gaoni.
Není pochyb o tom, že naprostá většina, ne-li všechny příběhy jsou pouhou fikcí; nicméně si nutně musíme položit otázku: Jak mohly být tak přesně, reálně a přesvědčivě znějící historické údaje výplodem lidské fantazie?
Je obecně známo, že každá sága, každá legenda, je založena na nějakém reálném historickém základě, na který se postupně nabalují představy lidu, které tento reálný základ odívají do hávu fantazie.
Neskrývá se tedy i pod rouchem fantazie tohoto fantasty nějaká, byť jen velmi malá, historická pravda?!
Eldád ben Machli ha-Dani byl považován za velkého znalce hebrejské gramatiky, jazyka a literatury!

Ví se, že věhlasný gramatik a lexikograf Jehudah ben Koreš (Jehudah ibn Kurajš; יהודה אבן קריש) přejal z textů Eldáda ben Machli ha-Dani mnoho hebrejských podstatných a přídavných jmen, a také sloves.

Ve stejné době žil v Jeruzalémě i gramatik Abu al Faradž Áron (Hárún) ha-medákdék.

▲ספר אלדד הדני