Jdi na obsah Jdi na menu
 


Jákov ben Moše ha-Tamaní

יעקב בן משה הטאמאני

Jákov ben Moše ha-Tamaní, tedy z Tamaně *, Tamaňského poloostrova na jihozápadním předhůří Kavkazu.

* Zesnulý chacham Avraham Firkovič ve své knize אבני זכרון na straně 207 píše: Moše Jeruzalémský byl prvním z Bnej Mikra města Čufut Kale, kdo navštívil Svaté město Jeruzalém. Do jeho doby jim byly brány svatině uzavřeny. Poté co se jim brány svatyně otevřely, dostali se krymští Izraelité do kontaktu s karaimskými učenci, kteří jim předali své znalosti. Až do počátku osmého století pátého tisíciletí se krymští Izraelité drželi svého prostého pojetí víry. Ke karaimské komunitě se přidali poté, co se na Krymu objevil Jákov syn Mošeho, který zemřel roku 4758 (tedy roku 958) v Tamani.
Jákov syn Mošeho objížděl krymská města a obce a vyučoval Zákon a vzdělával své žáky.
Od Anana ben David ha-nasi do Jákova ben Moše oběhla zhruba dvě století.
Poté co se talmudisté dozvěděli, že se karaimským misionářům podařilo obrátit starobylou komunitu Bnej Mikra na svou víru, což bylo ke konci Jákovova života, vyslali ze Svaté země k hranicím Krymského poloostrova své misionáře. Těm se podařilo obrátit na talmudismus asi dvě stě rodin. Jeden z těchto talmudistických misionářů, Šabetaj Donolo působil v Čufut Kale, kde byl (asi dva roky po smrti Jákova ben Moše ha-Tamaní) s velkou slávou pohřben. 
Pokud by byl tento příběh, a plačtivá elegie vytesaná na náhrobku Jákova ben Moše ha-Tamaní, pravdivý, vysvětlilo by to mnohé historické skutečnosti; Jákovův náhrobek by pak měl mnohem větší význam, než jeho dílo.
Problém je ale v tom, že někteří učenci tvrdí, že datum na náhrobku Jákova ben Moše Tamaňského není autentické, a že je jedná o podvrh.
Zda mají pravdu či ne si nedovolím soudit.

Jákov ben Moše ha-Tamaní je považován za významného učence a vykladače Písma Svatého, který získal věhlas díky své knize s názvem הפתרון.
Proslavil se jako skvělý učitel Zákona a duchovní krymských karaimů.