לוי הלוי המלמד

Levi ha-Levi ha-melammed byl známý také jako Lawí abu Saíd al mualim.

Levi ha-Levi ha-melammed je naším prvním učencem, který byl označován přídomkem תורני.
Tímto titulem byli označováni učenci, kteří se věnovali Pěti knihám Mojžíšovým a proroctvím, a kteří ve svých dílech nepoužívali filozofickou analýzu.

Levi ha-Levi ha-melammed dokončil v roce 1007 spolu se svým starším bratrem knihu ספר המצוות; tato kniha pojednává o ustanoveních Tóry, o náboženských obřadech a zvycích, a je založena na myšlence, že Tóra jako Boží Zákon je nadřazena lidskému rozumu, což nám znemožňuje toto Božské dílo jakýmkoliv způsobem kritizovat.

Nesmíme se ani snažit hledat skrytá Boží tajemství; naopak musíme se podřídit Boží vůli, musíme poslouchat, následovat a plnit Boží svatá slova a nepokoušet se je obcházet pomocí lstivých chytristik.
Ať již Božím ustanovením rozumíme nebo ne, musíme je plnit a pevně věřit, že nás vedou ke štěstí a blahobytu.
Tímto způsobem Levi ha-Levi ha-melammed oddělil filozofii od náboženství a náboženských záležitostí.
Levi ha-Levi ha-melammed tak zašel ve svém radikalismu ještě dále než Solomon ben Jerúcham, který připouštěl analýzy biblických textů.
Levi ha-Levi ha-melammed upevnil pozici učení מרכבים.

Levi ha-Levi ha-melammed byl uznáván jako autorita a jeho slovo mělo váhu důkazu.

Jeho doporučení slavit svátky po dva dny, určené komunitám mimo Svatou zem, bylo těmito komunitami přijato, po protestech komunit Svaté země byl ale tento zvyk zrušen.

Nesouhlas s tímto doporučením vyvolal zavedení slibu novomanželů, kteří se zavazují, že budou dodržovat starobylá pravidla stanovování počátku měsíců a starobylá pravidla stanovení a slavení svátků.

Vážený čtenář si zajisté všiml, že všichni učenci, o kterých jsme se doposud zmínili, žili ve Svaté Zemi, v Bagdádu, v Egyptě, Maroku a jiných místech Východu *.

* Autor má na mysli Persii a země pod nadvládou Arabů spíše než zeměpisnou polohu - poznámka překladatele

Měli ale tito učenci nějaký vliv na své souvěrce žijící na Krymském poloostrově, na pobřeží Černého moře a na Kavkaze?

Ovlivnili kulturně-náboženský rozvoj těchto komunit?

Na tyto a podobné otázky zatím neumíme uspokojivě odpovědět.

Ať už byl ale jejich vliv jakýkoliv, v první polovině desátého století se v jihovýchodní Evropě na scéně objevuje Jákov ben Moše ha-Tamaní.