Jdi na obsah Jdi na menu
 


Krym, Polsko a Litva VIII

Karaimské komunity byly devastovány a ožebračovány nájezdy Tatarů.
Vše dovršila epidemie moru, která propukla v roce 1710 v Litvě, Žemaitsku (Žmuď, Dolní Litva, Žemaitija, Żmudź, Samogitia - samostatné vojvodství v Polsko-litevské unii - poznámka překladatele) a Polském království. 

Do roku 1710 žilo ve městě Troky kolem 500 karaimských rodin, z nichž většinu tvořily vzdělané vrstvy.
Epidemii moru přežily pouze tři chudé rodiny.
Podobně dopadly i ostatní karaimské komunity.
Zbytky zdevastovaných karaimských komunity se spojily, a vybudovaly komunitu v Trokách, která čítala kolem 90 až 100 karaimských rodin; tuto komunitu již ale tvořili pouze drobní zemědělci, zelináři, sadaři a formani.
Je pozoruhodné, že si tito lidé, ač upadli do neskutečné bídy, udrželi svou čestnost, mravní čistotu a důstojnost; a také přízeň většinové populace.
Komunita již ale nabyla schopna dosáhnout dřívější životní úrovně, ani předchozí úrovně vzdělanosti a duchovního rozvoje.

Předkové naši úpěli po staletí pod tíhou tatarského jha, sráženi údery neúprosného osudu nevěřili v lepší budoucnost, neboť nevěděli, co s nimi bude příští den!
Vědci zkoumající dějiny naší existence a našeho intelektuálního a duchovního rozvoje, by měli být schopni identifikovat, zohlednit a pochopit příčiny intelektuálního a duchovního úpadku a veškerého utrpení karaimů v těchto značně nepříznivých dobách; a ne jako Grätz pouze suše deklarovat, že karaismus je zdechlina, a že dílo Ananovo je brzda, která brzdí lid (Izraele) na cestě pokroku.

Ihned poté co nám bylo umožněno žít v příznivějších životních podmínkách, jsme dokázali, že jak naše starobylé náboženství, tak i učení Ananovo nejsou ani mršinou, ani brzdou na cestě pokroku.

Jak někdo může považovat Anana za brzdu pokroku, když jako první svým následovníkům otevřel dveře k svobodě myšlení?
Jak někdo může považovat karaismus za mršinu, když je jedním z jeho náboženských dogmat vzdělávání se?
Nebyl to Anan, kdo brzdil náš rozvoj, byly to nepříznivé vnější životní podmínky!

A nyní nastal čas opustit pochmurnou část našich dějin, a obrátit svou pozornost k radostnějším dobám naší existence.

Po připojení Krymu a části Polska k Ruské říši nás chránil ruský orel jedním křídlem na jihu, a druhým křídlem na západě.
Jak carevna Kateřina Veliká, tak i její následníci - Velcí Všeruští Imperátoři nám vždy zachovávali svou královskou milost a přízeň.
Jejich přízeň (vůči karaimům) dokazuje celá řada Nevyšších Výnosů a nařízení.