Jdi na obsah Jdi na menu
 


Izrael ben David Iskandari

ישראל בן דוד איסכנדרי הדיין

Izrael ben David Iskandari 1) ha-dajan (soudce) se narodil ve Starém Egyptě, odkud se přestěhoval do Alexandrie; později mu byl nabídnut úřad vrchního náboženského soudce a post duchovního vůdce komunity a učitele Zákona Božího v Babylonii. 

1) Přídomek Iskandari je odvozen od egyptského města Alexandrie - الإسكندرية al Iskandarija

Kumulace všech tří výše uvedených postů byla příčinou ohromné pracovní vytíženosti; přesto si Izrael ben David Iskandari ha-dajan dokázal najít čas i na studium, psaní odborných textů a liturgické poezie.
Izrael ben David Iskandari ha-dajan v této době sepsal svou
ספר מצוות, tj. knihu přikázání pod názvem מצות יהוה בּרה Čisté přikázání יהוה.

Izrael ben David Iskandari ha-dajan známý i pod přídomkem הקומיסי, který je odvozen od posledního místa jeho pobytu, získal věhlas zejména jako autor liturgických zpěvů.
V té době považovali naši učenci za posvátnou povinnost napsat nějaký text oponující Sa’adjovi al Fajjúmí a jeho žákům.
Výjimkou nezůstal ani Izrael ben David Iskandari ha-dajan, který je autorem dopisu obsahujícího odstavec následujícího znění:
Objevil se bláznivý al Pitomí* následován Samuelem ben Chofní, a rozhodli se zbořit základy víry karaimů
I sepsal (Al Pitomí) knihu o zákonech krvesmilstva, a já jsem nikdy předtím nečetl a nikdy předtím neslyšel nic podobného v ní obsažené snůšce blábolů.
Neváhal (Al Pitomí) povolit příbuzenské svazky, které byly ještě v době druhého Chrámu považovány za Zákonem zakázané.

* Sa’adja ben Josef al Fajjúmí alias Sa’adja al Pitomí - viz kapitola Sa'adja al Fajjúmí 892-942 I

Izrael ben David Iskandari ha-dajan ve svém dalším dopise píše:
Každý autor na sebe bere svatou povinnost posílit morálku a víru, Sa’adja syn Josefův se ale svým dílem pokusil principy víry zničit.

Izraela ben David Iskandari ha-dajan Sa’adja al Fajjúmí velmi iritoval; vadilo mu hlavně to, že ve svých zaslepeně nenávistných taženích proti karaim  urážel i samotné základy víry.
Například v případě krvesmilstva (za každou cenu musel mít jiný názor než karaimové) neváhal povolit to, co zakazuje Zákon Mojžíšův.

Jeho současníkem byl Jákov ben Reúven (Ruben).