Jdi na obsah Jdi na menu
 


Krym, Polsko a Litva III

Sinanovým dědicem a následníkem se stal jeho syn Josef (1531 - 1610).

Josef zdědil po otci slávu, pocty i bohatství; rázně a neúnavně pokračoval v díle svého otce, dohlížel na výuku karaimské mládeže a měl tu čest vidět, jak čufutkalští karaimové upevnili intenzivním studiem své znalosti Zákona a (teologické) literatury, a jak se v jejich středu začali objevovat první hlasatelé víry a spisovatelé - teologové.

Osobní zásluhy (Sinanových a Josefových) následovníků sice nebyli tak významné, nicméně i oni byli více či méně prospěšní svému lidu.

Posledním zástupcem karaimů u chánského dvora ze Sinanova rodu byl Izák aga Čelebi Sinani (1696 - 1756); díky kterému byly v Benátkách vytištěny naše modlitební knihy.

Synové Izáka neměli předpoklady zastupovat karaimy (na chánském dvoře) a užívat titul Aga; proto tento post získal Samuel aga pocházející z Feodosie.
Jeho syn Benjamin aga hrál velmi významnou roli na dvoře posledního bachčisarajského chána Šagin Gireje.
Benjamin aga měl ve správě chánskou mincovnu razící v Čufut Kale mince.
Benjamin aga se účastnil všech politických jednání chána a ruských vyjednavačů; zásadním způsobem ovlivnil kapitulaci Bachčisaraje. 
  

Moudrá panovnice carevna Kateřina II Veliká poctila během své cesty po Krymu v Čufut Kale Benjamina agu svou návštěvou a dovolila mu, aby se jí představil.
Benjamin aga a (v té době) karaimský duchovní vůdce a učenec Izák Solomonovič obdrželi (od carevny) pozvání do Petrohradu, kde strávili tři měsíce.
Na závěrečné audienci přislíbila Kateřina Veliká karaimům zachování své vladařské přízně; svůj slib carevna dodržela.

Po připojení Krymu (k Ruské říši v roce 1783) byl post agy, tedy představitele a zástupce karaimské komunity u dvora zrušen; nicméně Benjamin aga byl i nadále oprávněn tento titul užívat; Benjamin aga se těšil respektu a úctě svých souvěrců až do své smrti.

Správa duchovních záležitostí přešla do rukou výše zmíněného rabi Izáka, na kterého se začali obracet s teologickými a kultovními dotazy i karaimové žijící v zahraničí.

Rabi Izák byl v Čufut Kale v roce 1818 poctěn návštěvou Alexandra I Blahoslaveného; při druhé návštěvě cara se již, bohužel, náš veliký učitel Izák nacházel na smrtelném loži.

Tento ctihodný stařec zasvětil celý svůj život ku prospěchu svého lidu.

Rabi Izák měl značné znalosti medicíny, a v době kdy v Čufut Kale zuřil mor, navštěvoval nemocné, a kde to bylo možné, vyrval nakažené ze spárů smrti.

Do našich modlitebních knih byly doplněny jeho nádherné modlitby a chvalozpěvy; tyto modlitební knihy byly vydány pod jeho přímým dohledem.

Jeho jméno je spojeno ještě se dvěma díly:

1) אור הלבנה Světlo luny (o astronomii)
Karaimští astronomové vycházeli ze systému Ptolemaia.
Rabi Izák jako první představil astronomické výpočty vycházející ze systému Kopernika.

2) פינת יקרת traktát o deseti dogmatech naší víry.
Tato kniha nám do dnešní doby slouží jako souhrn (karaimské) víry a výklad (hlavních složek karaimského) učení.

Tento náš významný duchovní zemřel ve věku 75 let v roce 1826.

Ve všech karaimských komunitách je jeho jméno dodnes připomínáno s velikou úctou.

Velkou úctu mu projevovalo i muslimské obyvatelstvo Bachčisaraje, neboť rabi Izák byl znalcem arabského jazyka, a tak s ním (muslimové) nejednou konzultovali výklad veršů Koránu.